|
|
Indukce diferenciace testikulárních kmenových buněk u savců.
Strnadová, Karolína ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kmenové buňky představují unikátní zdroj buněk s potenciálním využitím v oblasti regenerační medicíny a orgánové transplantace. Jak je známo, spermatogoniální kmenové buňky jsou unipotentní, dávají tedy vzniknout jedinému buněčnému typu, a sice spermii. Izolací a kultivací těchto testikulárních kmenových buněk bylo v řadě výzkumů docíleno pluripotentního stavu. Takto získané pluripotentní kmenové buňky z varlat, podobně jako embryonální kmenové buňky, diferencovaly v in vitro podmínkách na deriváty všech tří zárodečných listů. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat kmenové buňky a shrnout poznatky zejména o testikulárních kmenových buňkách. Hlavní důraz je pak kladen na studie kultivovaných pluripotentních kmenových buněk odvozených z varlat myši a člověka a jejich schopnosti diferencovat za určitých podmínek na buňky ektodermu, mezodermu a endodermu.
|
|
|
Molekulární mechanismy sterilního zánětu v poškozené krvetvorné tkáni
Čiháková, Zuzana ; Faltusová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bačová, Barbora (oponent)
Krvetvorná tkáň je sídlem hematopoetických kmenových buněk (HSCs), které nepřetržitě tvoří všechny krvetvorné a imunitní buňky. Tkáňové poškození, či buněčný stres mohou vést ke vzniku sterilního zánětu. V odpovědi na působení sterilního zánětu HSCs proliferují a přechází na nouzovou krvetvorbu. Pokud je krvetvorná tkáň dlouhodobě vystavena zánětlivým signálům, dochází ke zvýšené diferenciaci na úkor sebeobnovy HSCs, poškození DNA a genetické nestabilitě, což může to vést k buněčné smrti, trvalému poškození kostní dřeně a poruchám krvetvorby.
|
|
|
Savčí imunitní odpověď proti progenitorovým typům buněk včetně indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSCs)
Kovandová, Barbora ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Pozornost vědců se již dlouho obrací ke kmenovým buňkám jakožto k velmi užitečnému nástroji pro regenerativní medicínu. Kmenové buňky jsou teoreticky schopné nahradit či znovu vytvořit jakoukoliv tkáň a mohly by tak opravovat nebo nahradit tkáně poškozené ať už stářím, tak nemocí či úrazem. Nejprve je však nutné se vypořádat s problémy, které jejich užití provází. Mezi tyto problémy patří hlavně jejich imunogenicita, tedy schopnost vyvolat imunitní odpověď příjemce. Tato bakalářská práce popisuje právě imunogenicitu embryonálních (ESC), indukovanými pluripotentních (iPSC) i dospělých tělních kmenových buněk (ASC). Tkáně vzniklé z ESC byly in vivo popsány jako silně imunogenní, byť byly na základě původních in vitro pokusů popsány jako imunosupresivní. Také mají potenciál tvořit nádory, což je další nebezpečí jejich užití. Nemluvě o etických problémech, které jejich používání provází. iPSC se zdají jako dobrým, eticky i imunologicky nezávadným řešením situace. Z hlediska imunogenicity tomu tak však není, bylo popsáno, že jsou imunogenní i v autologním prostředí. Hlavní problém, který v současnosti brání jejich běžnému využití, je jejich schopnost tvořit nádory. Imunogenicita i tumorigenicita může být následek metody, kterou jsou dediferencovány zpět na kmenový stav. Užití ASC opět není spojeno s...
|
|
|
The role of stem and progenitor cells in regeneration of hematopoietic tissue
Faltusová, Kateřina ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Hofer, Michal (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Regenerace tkáně je komplexní řízený proces závislý na buňkách s potenciálem obnovit buněčnou stavbu tkáně a její funkci, jakož i na řídících faktorech z tkáňového mikroprostředí. Krvetvorná tkáň má velkou schopnost regenerace, která je přičítána přítomnosti kmenových buněk. Regenerace silně poškozené dospělé krvetvorné tkáně je však prozkoumána jen částečně, a důraz na klíčovou úlohu kmenových buněk může zastírat poznání jiných významných mechanismů regenerace. Krvetvorná tkáň přitom poskytuje unikátní možnost poznání tkáňové regenerace díky její známé buněčné hierarchii, existenci pokročilých výzkumných metod včetně možnosti její transplantace, a také dobře definovaným embryonálním, fetálním a dospělým vývojovým fázím. Embryonální/fetální krvetvorba a regenerující dospělá krvetvorba spolu sdílejí potřebu zvyšování populací progenitorových a kmenových buněk při současné potřebě stálého zvyšování tvorby zralých krevních buněk. Analyzovali jsme dospělou krvetvornou tkáň myší po jejím submyeloablativním poškození ionizujícím zářením (6 Gy). Použitou dávku celotělového záření přežije jen velmi málo buněk s kapacitou rekonstituce (regenerace) hematopoezy. Zaměřili jsme se na období intenzivní regenerace charakterizované obnovenou masivní produkcí zralých krevních buněk a souběžnou expanzí nezralých krvetvorných...
|
|
|
Imunogenita indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC)
Tejklová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Ektopickou expresí vybraných transkripčních faktorů jsme dnes schopní dediferencovat somatické buňky do stádia indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC), které se staly prostředkem pro regenerativní medicínu a personalizované modelování onemocnění včetně diagnostických nástrojů. Unikátní vlastností iPSC je tvorba pacientovi vlastních autologních buněk, které nebudou aktivovat jeho imunitní systém při terapeutickém použití. Ukazuje se však, že imunogenita se nevyhýbá ani těmto autologním iPSC. iPSC typicky exprimují sníženou hladinu MHC glykoproteinů I. třídy a tím přímo aktivují NK buňky přirozené imunity. T buňky, které jsou součástí adaptivní imunitní odpovědi, jsou aktivované po rozpoznání antigenního peptidu nebo MHC I dárce pouze ve spolupráci s kostimulačními signály, které se na iPSC zpravidla neexprimují. Během diferenciace si iPSC zachovávají epigenetický profil zdrojové buňky, který se projeví abnormální expresí genů buněčných linií. Výsledná imunogenita závisí také na metodě přípravy iPSC, která může narušit genomovou stabilitu buňky. Dalším kritickým faktorem je konkrétní imunitní prostředí místa pro transplantaci a poškození tkáně při podání, které se projeví vylitím "danger associated molecular pattern" (DAMP), které jsou rozeznané "pattern recognition receptors" (PRR) na...
|
|
|
Imunogenita indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC)
Tejklová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Ektopickou expresí vybraných transkripčních faktorů jsme dnes schopní dediferencovat somatické buňky do stádia indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC), které se staly prostředkem pro regenerativní medicínu a personalizované modelování onemocnění včetně diagnostických nástrojů. Unikátní vlastností iPSC je tvorba pacientovi vlastních autologních buněk, které nebudou aktivovat jeho imunitní systém při terapeutickém použití. Ukazuje se však, že imunogenita se nevyhýbá ani těmto autologním iPSC. iPSC typicky exprimují sníženou hladinu MHC glykoproteinů I. třídy a tím přímo aktivují NK buňky přirozené imunity. T buňky, které jsou součástí adaptivní imunitní odpovědi, jsou aktivované po rozpoznání antigenního peptidu nebo MHC I dárce pouze ve spolupráci s kostimulačními signály, které se na iPSC zpravidla neexprimují. Během diferenciace si iPSC zachovávají epigenetický profil zdrojové buňky, který se projeví abnormální expresí genů buněčných linií. Výsledná imunogenita závisí také na metodě přípravy iPSC, která může narušit genomovou stabilitu buňky. Dalším kritickým faktorem je konkrétní imunitní prostředí místa pro transplantaci a poškození tkáně při podání, které se projeví vylitím "danger associated molecular pattern" (DAMP), které jsou rozeznané "pattern recognition receptors" (PRR) na...
|
|
|
The mechanisms and regulation of lineage commitment in hematopoietic stem cell
Tichý, Marko ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Ondřej (oponent)
Hematopoetické kmenové buňky (hematopoietic stem cells, HSCs) mají rozhodující význam pro udržení vyvážené homeostázy v lidském těle. Jedná se o pluripotentní buňky, které můžeme nalézt ve fetálních játrech vyvíjejícího se plodu, odkud se krátce před narozením jedince šíří a přesouvají do svého cílového orgánu, kostní dřeně. Hematopoetické kmenové buňky mají schopnost se nejen sami obnovovat a rozšiřovat, ale jsou také prvním bodem větvení z kterého jsou vytvářeny multipotentníprogenitorové buňky a následně všechny typy krevních buněk v lidském těle, čímž se stanoví specifické a terminálně diferenciované linie krevních buněk. Tento proces je vysoce specifický, nezvratný a nazývá se liniová determinace. Řídící molekuly liniové determinace jsou vnitřní i vnější faktory, působící na kmenové buňky, jako jsou transkripční faktory, chromatin remodelační faktory, a cytokiny. Tyto faktory jsou nezbytné pro proliferaci, přežití, sebeobnovu a liniovou determinaci buněk, a pracují buď samostatně nebo v koordinaci. Udržují vyváženou homeostázu obnovy a diferenciace buněk. Cílem této práce je identifikovat mechanismy zodpovědné za liniovou determinaci hematopoetických kmenových buněk s ohledem na roli, kterou hrají klíčové regulační molekuly při rozhodování o osudu buněk.
|
|
|
Savčí imunitní odpověď proti progenitorovým typům buněk včetně indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSCs)
Kovandová, Barbora ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Pozornost vědců se již dlouho obrací ke kmenovým buňkám jakožto k velmi užitečnému nástroji pro regenerativní medicínu. Kmenové buňky jsou teoreticky schopné nahradit či znovu vytvořit jakoukoliv tkáň a mohly by tak opravovat nebo nahradit tkáně poškozené ať už stářím, tak nemocí či úrazem. Nejprve je však nutné se vypořádat s problémy, které jejich užití provází. Mezi tyto problémy patří hlavně jejich imunogenicita, tedy schopnost vyvolat imunitní odpověď příjemce. Tato bakalářská práce popisuje právě imunogenicitu embryonálních (ESC), indukovanými pluripotentních (iPSC) i dospělých tělních kmenových buněk (ASC). Tkáně vzniklé z ESC byly in vivo popsány jako silně imunogenní, byť byly na základě původních in vitro pokusů popsány jako imunosupresivní. Také mají potenciál tvořit nádory, což je další nebezpečí jejich užití. Nemluvě o etických problémech, které jejich používání provází. iPSC se zdají jako dobrým, eticky i imunologicky nezávadným řešením situace. Z hlediska imunogenicity tomu tak však není, bylo popsáno, že jsou imunogenní i v autologním prostředí. Hlavní problém, který v současnosti brání jejich běžnému využití, je jejich schopnost tvořit nádory. Imunogenicita i tumorigenicita může být následek metody, kterou jsou dediferencovány zpět na kmenový stav. Užití ASC opět není spojeno s...
|
|
|
Raný embryonální vývoj a morfogeneze vybraných orgánových soustav redií a cerkárií motolice Fascioloides magna.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Fascioloides magna je ve střední Evropě nepůvodní, veterinárně významný druh dvouhostitelské motolice využívající jako své definitivní hostitele zástupce čeledi Cervidae (jelenovití). Náhodně mohou být infikováni i jiné druhy přežvýkavců, například ovce domácí, tur domácí či koza domácí. Podobně jako u mnoha dalších druhů motolic hraje i v životním cyklu motolice F. magna klíčovou roli vývoj v mezihostitelském plži (Lymnaeidae). V této části vývoje se životní stádia - sporocysty a redie rozmnožují a produkují stádia nazývaná cerkárie. Ty jsou po encystaci ve vnějším prostředí infekční pro definitivního hostitele. Vývoj motolic v prvním mezihostiteli je předmětem výzkumu již od druhé poloviny 19. století, přičemž mnoho otázek souvisejících s touto problematikou zůstává stále nezodpovězených. K odhalení některých skutečností mechanismu rozmnožování motolice F. magna v mezihostiteli a ontogenetického vývoje redií a cerkárií prezentovaném na příkladech vybraných tělních soustav - svalové, nervové a vylučovací, by měla přispět i tato práce.
|
|
|
Indukce diferenciace testikulárních kmenových buněk u savců.
Strnadová, Karolína ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kmenové buňky představují unikátní zdroj buněk s potenciálním využitím v oblasti regenerační medicíny a orgánové transplantace. Jak je známo, spermatogoniální kmenové buňky jsou unipotentní, dávají tedy vzniknout jedinému buněčnému typu, a sice spermii. Izolací a kultivací těchto testikulárních kmenových buněk bylo v řadě výzkumů docíleno pluripotentního stavu. Takto získané pluripotentní kmenové buňky z varlat, podobně jako embryonální kmenové buňky, diferencovaly v in vitro podmínkách na deriváty všech tří zárodečných listů. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat kmenové buňky a shrnout poznatky zejména o testikulárních kmenových buňkách. Hlavní důraz je pak kladen na studie kultivovaných pluripotentních kmenových buněk odvozených z varlat myši a člověka a jejich schopnosti diferencovat za určitých podmínek na buňky ektodermu, mezodermu a endodermu.
|
host ::
RSS.